Reklama
 
Blog | ZAOSTŘENO Olomoučtí novináři

Úskalí investigativní práce

Na jednom jsme se shodli. Je jisté, že pokud chcete dělat investigativní žurnalistiku, nebo tedy jako v našem případě se o ni alespoň pokoušet, musíte mít velkou trpělivost. Potom další kvantum téměř superhrdinských vlastností, díky nimž dokážete celou tu mašinérii práce přežít alespoň ve stejném psychickém zdraví, jako když jste s ní začali. A pokud se vám hodně zadaří, tak můžete i něco vypátrat.

Na začátku našeho projektu jsme byli upozorněni, že bude důležité neustále pokládat otázky, abychom něco zjistili. Pídit se po informacích. Tak jsme to tedy zkusili, ale ne vždy se nám dostalo adekvátní odpovědi.

Velmi často jsme nedostali odpověď žádnou. Když odpovědi náhodou přišly, byly to perly. Na náš mail přistálo třeba něco ve stylu, že žádné přehledy, které žádáme, nemají a jakékoliv informace o městské policii touto cestou zásadně nepodávají. Rozhodli jsme se totiž věnovat tématu, v rámci něhož jsme museli komunikovat s městskou policií v krajských městech. Velmi zajímavé je, že z několika dalších krajských měst nám na stejné dotazy odpověděli.

Zástupci jiného krajského města měli zase pocit, že naše žádost o informace je nedostatečná a že z ní není zřejmé, k čemu mají poskytnuté informace sloužit. Přitom jsme jasně do mailu napsali, že uvedené informace potřebujeme k napsání souhrnného textu o dané problematice. Z jiného kraje přišla zamítavá odpověď s vysvětlením, že o žádném připravovaném textu nic neslyšeli. Samozřejmě, že neslyšeli, když text ještě ani nevzniknul.

Reklama

Předpokládali jsme, že vzhledem k tomu, že po policii žádáme tabulkové přehledy, bude lepší komunikovat elektronicky. Náš předpoklad byl asi pouhou iluzí, takže jsme zkusili komunikovat prostřednictvím telefonu. Na ústředně jsme vysvětlili, jaký druh informací potřebujeme, a spojovatelka nás přepojila. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že nás přepojila přímo na tísňovou linku.

Nejzajímavější zjištění pro nás bylo, když jsme mluvili s jedním tiskovým mluvčím. Na konci hovoru jsme ho požádali o emailovou adresu. Jeho odpověď? „Tak to jste mě zaskočili, to se musím podívat, svojí adresu takhle z hlavy neznám.“ Na cestě za kýženým článkem nás potkalo mnoho situací, nad některými jsme se od srdce zasmáli. Při jiných se na našich tvářích objevily známky pochyb, jestli to vše zvládneme. 

Filip Titlbach | Anna Kociánová | Jana Menčíková | Zuzana Šumlanská.

Text vznikl v rámci projektu Achillova data, který pořádají Zaostřeno o.p.s. a České centrum pro investigativní žurnalistiku o.p.s.